Fascinující svět barevného vidění

Za možnost, že vidíme svět barevně, můžeme poděkovat našemu dokonalému párovému smyslovému orgánu, tedy očím. Na naší oční sítnici nalezneme až 130 miliónů smyslových buněk, díky nimž si můžeme užívat barevné krásy celého světa.

Tyčinky a čípky

Smyslové buňky se dělí na čípky, kterých je na sítnici přibližně 6–7 milionů. Zbytek tvoří tyčinky, kterých je mnohem více, ale neovlivňují naše barevné vidění, protože jsou velice citlivé na světlo, a tak nejsou schopné rozlišit různé vlnové délky světla, tak jako čípky.  Tyčinky tak pracují v našem oku především v šeru a ve tmě, kdy mnohem méně rozeznáváme barvy.

Naopak čípky se na sítnici objevují ve třech různých druzích, kdy každý druh je jinak citlivý na vlnovou délku světla. Vlnová délka je fyzikální vlastnost světla, díky které můžeme vnímat barvy. Barevnost předmětů, které okem vnímáme je daná tím, které vlnové délky předmět pohlcuje a odráží. Naopak to, jakou máme barvu duhovky neovlivňují ani smyslové buňky, ani vlnová délka světla, ale obsah pigmentu, který se nachází přímo v duhovce.

Svět vidíme barevně díky čípkům, nicméně zrak je nepochybně složitým procesem.  Světlo okolo nás vniká do oka nejprve přes rohovku, dále přes duhovku, tedy tu barevnou část oka, která je vlastně kruhovým svalem. Ten se může stahovat a roztahovat a tím následně slouží  v oku podobně jako clona ve fotoaparátu. Pustí tedy jen takové množství světelných paprsků přes zornici až k sítnici, které jsou nezbytné. Vzruchy, které na sítnici vzniknou se přenáší neurony do mozku, kde nakonec vytvoří výsledný obraz. A pokud jsou oči v pořádku, tedy bez refrakční vady, díky akomodaci vidíme naše okolí ostře. Akomodace znamená, že lidská čočka se dokáže zploštit a ohýbat a tím korigovat ostření. Pokud tomu tak není je na místě  používaní refrakčních pomůcek, tedy dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček. I přes tyto čočky přechází pak plynule světelný paprsek do útrob očí.

Světlo jako fyzikální jev

Světlo, které naše oko vnímá je vlastně elektromagnetické záření, kdy jeho charakteristikou je rychlost šíření světla, počet vln za sekundu, tedy jeho frekvence a vlnová délka – tedy vzdálenost mezi jednotlivými vlnami. Lidské oko ale nemůže vidět veškeré vlnové délky, tedy neuvidí UV záření ani infračervené záření.  Naopak někteří živočichové tuto možnost mají. Jsou to například některé druhy hadů. V rámci tohoto měření existuje dokonce i vědní obor – tzv. fotometrie, která se zabývá působením světla na lidské oko.

Barvocit

Tři druhy čípků v lidském oku dokáží rozeznat pouze tři základní barvy – červenou, modrou a zelenou. Lidské vidění je tzv. trichromatické. Díky této kombinaci barev vidíme ale také všechny ostatní barvy, které se vyskytují na barevném spektru. Je to tím, že na osvětlené předměty, na které koukáme,  dopadají právě jen tyto tři barvy. Každý předmět tyto tři barvy jinak odráží a pohlcuje. Zjednodušeně, pokud se odrazí od předmětu všechny tři barvy, předmět uvidíme jako bílý, pokud naopak všechny barvy předmět pohltí, vidíme ho jako černý.

Někteří lidé nemají v oku vyvinuté všechny tři druhy čípků, a tak dochází k poruše vidění celého barevného spektra a vnímání určité barvy méně. Nejčastěji lidé trpí tzv. protanopíí, což je stav, kdy člověk nevnímá červenou barvu. Vzácně se může stát, že člověk nebude vnímat dvě barvy. A ve zcela výjimečných případech pak dojde k úplné barvosleposti, díky naprosté dysfunkci či absenci čípků. Barvoslepost je většinou vrozená a vyskytuje se častěji u mužů, protože je vázaná na chromozom x, který mají muži pouze jeden. Může ale vzniknout i během života. V rámci úrazu či některých nemocí oka.

Barvy

Barevné vidění světa nás velice ovlivňuje. Různé barvy na nás odlišně působí. Můžou nás uklidňovat nebo naopak dráždit, jako třeba červená barva. Naopak zelená uklidňuje, je to barva přírody.  Barvy rozlišujeme také na studené a teplé tóny. Některé barvy nám pak přijdou více estetické než jiné, některé z nich mají svůj specificky význam, příkladem jsou signální barvy. Bez barevného vnímání světa bychom byli ochuzeni o velkou část krásy kolem nás. Je tedy potřeba si svůj zrak hýčkat, tak abychom zrak a celý oční aparát měli v naprostém pořádku. Je tedy na místě nechat si oči pravidelně kontrolovat. Na kontrolu zraku, pokud vás nic závažného netrápí, můžete využít určitě i oční optiku, kde vás mohou zkontrolovat oční optometristé. Pokud byste se rádi objednali na kontrolu v POP OPTIK, můžete tak učinit telefonicky, nebo přes rezervační systém. Těšíme se na vaši návštěvu.